Slunce

Slunce je hvězda hlavní posloupnosti, spektrální třídy G2V. patřící do třídy svítivosti V. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25 000 do 28 000 světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Tvoří centrum sluneční soustavy, od Země je vzdálená ...

Význam

Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem. Světlo dosáhne povrchu Země přibližně za 8 minut a 19 sekund (přičemž z druhé nejbližší hvězdy Alpha Centauri dosáhne světlo zemského povrchu za 4, 35 roku). Vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se pohybuje ...

Vývoj představ o Slunci

Slunce je jedním z nejstarších náboženských motivů a předmětem uctívání slunce bylo ve starověku v mnoha kulturách uctíváno jako božstvo. V antickém Řecku byl bohem Slunce Helios, který cestoval každý den po obloze ve svém zlatém voze. Ve starověkém Římě se nazýval Sol ...

Vlastnosti

Rozklad světla na spektrální barvy slunce je jednoznačně největší nebeské těleso, které se nachází ve sluneční soustavě. Má přibližně 109 krát větší průměr než Země a 1 300 000 násobně větší objem. Celkově obsahuje okolo 99, 8 % hmoty sluneční soustavy. ...

Barva

Barva ze Země se značně mění v průběhu dne a v závislosti na stavu atmosféry slunce je viděno ze Země jako červené jen při svém východu a západu. Tedy tehdy, kdy je nízko nad obzorem a sluneční světlo na Zemi dorazí až poté, co vykonalo dlouhou cestu nižší a hustší vrstvou ...

Tvar Slunce

Slunce je téměř dokonalá koule, se zploštěním přibližně pouhých 10 km polárního průměru vzhledem k rovníkovému. Tento téměř ideální stav je dán částečně tím, že odstředivý efekt sluneční rotace je asi 18 milionkrát slabší, než přitažlivost na povrchu v oblasti

Hlavní posloupnosti

Hertzsprungův-Russellův diagram Hlavní posloupnost Hertzsprung-Russellova diagramu je křivka, kolem které se nachází většina hvězd. Hvězdy umístěné v tomto pásu se nazývají hvězdy hlavní posloupnosti, nebo trpasličí hvězdy. Tato linie je tak výrazná, protože jak spektrální ...

Třídy svítivosti

Spektrální klasifikace je klasifikace hvězd založená na teplotě fotosféry a jí příslušících spektrálních charakteristikách. Teplota hvězd může být klasifikována na základě Wienova posunovacího zákona, což je však nepřesné u vzdálených hvězd. Hvězdná spektroskopie umožňuje ...

Alpha Centauri

Alfa Centauri Astrometrická data Ekvinokcium {{{ekvin}}} Souhvězdí Kentaur (Centaurus) Rektascenze 14 39 35, 90 Deklinace –60° 50' 7, 0" Paralaxa Vzdálenost 4.365 ± 0.007 ly (1.338 ± 0.002 pc) Barevný index (U-B) 0.24/ 0.64/ 1.54 Barevný index (B-V) 0.65/ 0.85/ 1.97 Zdánlivá ...

Světlo

Interferenční obrazec z Michelsonova interferometru se zeleným laserem. Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu je definována přesnou hodnotou 299 792 458 metrů za sekundu (1 079 252 848, 8 km/ h). Označuje se písmenem c (pravděpodobně ...

Perihélium

Perihélium Perihélium (též přísluní či perihel) je nejbližší místo (perifokus) ke Slunci, jímž prochází těleso, které se kolem slunce pohybuje po kuželosečce. Bod, ve kterém se těleso na své dráze nejvíce vzdálí od Slunce, je afélium. Perihélium a afélium tvoří apsidy ...

Božstvo

Tento článek pojednává o božstvech nebo bozích v obecné rovině. O pojmu Bůh v monoteismu pojednává článek Bůh. Višnu Aton Božstvo označuje nadpřirozenou bytost, která obvykle – ne však nutně vždy – disponuje výjimečnými schopnostmi či silou. Božstvo je uctíváno ...

Antickém Řecku

Parthenón – symbol starověkého Řecka Starověké Řecko, případně antické Řecko, je termín pojednávající o historickém období řeckých dějin, které začalo kolem roku 800 př. n. l. a skončilo v době rozmachu křesťanství. Mnoho historiků pokládá období starověkého Řecka ...

Helios

Hélios Hélios (řecky Ἥλιος, latinsky Sol), syn Titána Hyperíona a jeho manželky a sestry Theie, bůh slunce. Jeho sestrou byla Seléné, bohyně měsíce a Éós, bohyně jitra. Jeho manželkou byla Persa, s ní měl syna Aiéta, pozdějšího krále v Kolchidě a dcery Kirké, proslulou ...

Objem

Objem je veličina, která vyjadřuje velikost prostoru, kterou zabírá těleso. Z matematického hlediska představuje objem míru charakterizující danou část prostoru. Symbol veličiny: V (angl. volume) Základní jednotka: metr krychlový, značka jednotky: m³, lidově zvaný kubík.Rovnice ...

Hustotou

Tento článek pojednává o objemové hustotě hmotnosti. Další významy jsou uvedeny v článku Hustota (rozcestník). Hustota představuje hodnotu dané veličiny vztažené k jednotkovému objemu (bývá také označována jako objemová hustota), jednotkovému obsahu plochy (pak se ...

Vody

Voda (oxidan) Obecné Systematický název oxidan Triviální název voda Anglický název oxidane Sumární vzorec H2O Identifikace Registrační číslo CAS 7732-18-5 EC-no (EINECS/ ELINCS/ NLP) {{{Číslo EINECS}}} Číslo EC (enzymy) {{{Číslo EC}}} PubChem {{{PubChem}}} ChEBI {{{ChEBI}}}...

Země

Tento článek pojednává o planetě. Další významy jsou uvedeny v článku Země (rozcestník). Země Pohled na modrou planetu. Snímek pořízený z Apolla 17 během cesty na Měsíc, 7. listopadu 1972. Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000, 0) Velká poloosa 149 597 887 km ...

Obzorem

Viditelný horizont při východu slunce v Zwickau (Sasko) Horizont (z řečtina|řec.) znamená obzor, optickou hraniční čáru mezi viditelným povrchem planety Země a oblohou. Odtud také horizontální, vodorovný.Optický horizont Astronomický, viditelný a pravý horizont Viditelnost horizontu ...

Atmosféry

Tento článek pojednává o plynném obalu. Další významy jsou uvedeny v článku Atmosféra (rozcestník). Horní vrstvy atmosféry. Atmosféra (z řečtiny: atmos - pára, sphaira - koule) je plynný obal tělesa v kosmickém prostoru. Těleso může být obklopeno atmosférou pouze ...

Zpravodajství
díky, wikipedie! podporujeme stroke.cz podporujeme google.cz